Na trhu je velké množství tepelných izolací. Zde je přehled běžně dostupných a používaných u nás.

Expandovaný pěnový polystyren – EPS

Pěnový polystyren EPS je nejpoužívanějším zateplovacím materiálem, především díky jeho nízké ceně. Polystyren vzniká jako produkt polymerace styrenu. Následně je materiál tepelně zpracována vypěňován do forem. Bloky se pak řežou na desky požadovaného rozměru. Dalším zpracováním se dociluje samozhášivosti (přidávají se retardéry hoření). Materiál běžně dosahuje hodnot součinitele tepelné vodivosti λ_D = 0,036 W/(m.K) pro EPS 100. V současné době je již na trhu polystyren s příměsí grafitu (tzv. „šedý EPS“), který dosahuje výborných hodnot λ_D až 0,031 W/(m.K).

Polystyren nelze dlouhodobě vystavit vlhku ani účinkům UV záření a je omezená i jeho pevnost.

Extrudovaný polystyren – XPS

Lišící se od standardního bílého expandovaného polysterenu jak způsobem výroby tak i vlastnostmi. Extruzí či protlačením pěny má extrudovaný polystyren (XPS) narozdíl od EPS uzavřenou strukturu bez mezer. To dává XPS velmi dobré parametry co se týče pevnosti v tlaku (únostnost), minimální nasákavosti a kapilarity s vazbou na stálou hodnotu součinitele tepelné vodivosti, která se pohybuje v intervalu 0,029 - 0,038 W/(mK). Díky svým vlastnostem XPS nejčastěji používá v inverzní neboli obrácené skladbě ploché střechy tedy i zelené střechy, při založení betonové desky na izolaci, dále při izolování suterénu, podlahy a eliminaci tepelných mostů. Jako všechny pěno-plastické izolace povrchově degraduje UV zářením.

Pěnový polyuretan PUR

Ve stavebnictví používá téměř výhradně tvrdá polyuretanová pěna. Jedná se o účinnou tepelnou izolaci s velmi nízkým součinitelem tepelné vodivosti (λ_D < 0,025 W/(m.K)). Aplikuje se buď přímo na místě stříkáním nebo litím, nebo je dodáván ve formě desek či tvarovek. Pěnový polyuretan se používá hlavně v místech, kde nelze aplikovat tlusté vrstvy izolace nebo například do dutin či rámů oken. Tvrdý pěnový polyuretan může mít i zvýšenou odolnost vůči tlaku, a může být použit pro eliminaci tepelných mostů (např. práh u dveří, atd.), či kotvící tvarovky.

Podobně jako extrudovaný polystyren nesnáší UV záření, a je nutné jej před ním chránit. Cena pěnového polyuretanu je poměrně vysoká.

Minerální vlna

Minerálni vlna je druhou nejrozšířenější izolací u nás.Vyrábí se průmyslově tavením hornin. Surovinou pro výrobu je buď čedič nebo křemen a další sklotvorné příměsi. Název podle suroviny je potom kamenná nebo skelná vlna. Desky jsou v celém objemu hydrofobizované, ale nelze je trvale vystavit vlhku. Běžně dosahují hodnot tepelné vodivosti mezi λ_D 0,035 - 0,040 W/(m.K) Předností je jednoznačně odolnost vůči vysokým teplotám. Další výhodou minerální vlny je její nízký difúzní odpor a tím vysoká paropropustnost.

Aplikace může probíhat buď klasicky, pomocí lepící stěrky kontaktním způsobem, nebo vkládáním desek do připraveného dřevěného roštu.

Pěnové sklo

Materiál vzniká ztavením směsi skleněného a uhlíkového prášku. V nově vzniklém materiálu, který je vlastnostmi podobný sklu, se vytváří drobné bublinky, jejichž stěny jsou zcela uzavřené. Tím dociluje materiál úplné nehořlavosti a parotěsnosti. Využívá se pro přerušení tepelného mostu, například u paty nosných stěn. Jeho širšímu použití na stavbě brání jeho vyšší cena. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje v závislosti na únosnosti mezi 0,040 - 0,050 W/(m.K).

Dalším produktem je štěrk z pěnového skla, který se využívá zejména při zakládání domu na izolaci, což umožňuje dosáhnout celistvou izolační obálku bez tepelných mostů. Výhodou je jeho vysoká únosnost a nenasákavost. Po zhutnění s koeficientenm 1,2 - 1,4 dosahuje štěrk pěnového skla hodnotu λ_D 0,070 - 0,085 W/(m.K).

Vakuová izolace

U nás se používá zřídka zejména kvůli vysoké ceně. Dodává se ve formě panelů obalených v metalizované fólii. Plnivo tvoří pyrogenní kyselina křemičitá, která zajišťuje prvku unikátní vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti vakuové izolace v neporušeném stavu se udává λ_D = 0,004 W/(m.K), do výpočtu se počítá s vyšší hodnotou s přídavkem na stárnutí - λ_D = 0,008 W/(m.K). Vakuové panely nachází uplatnění zejména při řešení komplikovaných konstrukčních detailů např. při zaizolování roletového boxu atd. V zahraničí jsou však i realizace, kde byla provedena kompletní izolace domu pomocí systému vakuových panelů - fasáda, střecha, podlaha.

Celulóza

Jedná se o tepelnou izolaci z celulózových vláken, která se vyrábí metodou recyklace starého novinového papíru. Základní surovinou izolace je tedy dřevo. Výroba probíhá smícháním kousků novinového papíru s boritany, které zajišťují jeho odolnost proti hnilobě a požáru. Směs je následně semleta.

Aplikace se provádí nejběžněji strojově foukáním do připravených dutin stěn nebo stropů. Systém umožňuje izolovat bez spár a řešení komplikovaných a těžko dostupných míst. Při kalkulace ceny je nutné počítat s koeficientem zhutnění kvůli sedání materiálu. Do vertikálně umístěné stěny je nutné nafoukat téměř dvakrát větší množství celulózy než do horizontálního stropu. Mezi další techniky izolace patří volné sypání (především u podlah) a sprayování, které se používá při jednostranně otevřených konstrukcích. Objemová hmotnost se pohybuje od 30 kg/m³ pro volně loženou až po 70 kg/m³ pro foukání do vertikálních dutin. Dle různých aplikací celulóza dosahuje hodnot λ_D = 0,039 - 0,042 W/(m.K).

Zvláštní vlastností tzv. „živých izolací" (všechny izolace napřírodní bázi) je, že do buněčné struktury váží vlhkost a rozvádí ji. V praxi to znamená, že celulóza funguje jako jakýsi piják, který je schopen ze zavlhlého zdiva vysát vlhkost. Ta se neshlukuje, ale je rovnoměrně rozložena v izolaci.

Celulóza je v pasivních stavbách v zahraničí masivně využívána zejména v dřevostavbách, které zde tvoří vysoké procento novostaveb (viz grafy).

Sláma

Použití slaměných balíků jako tepelná izolace v poslední době roste. Používá se u ekologických staveb, často v kombinaci s  dalšími přírodními materiály jako jsou hliněné omítky a nepálené cihly. Fyzikální vlastnosti závisí z velké části na kvalitě a objemové hmotnosti slaměných balíků. Kvalitně slisované slaměné balíky o objemové hmotnosti 90 - 110 kg/m³ dosahují hodnotu λ_D = 0,052 W/(m.K) při použití kolmo na stébla. Slámu lze použít buď v kombinaci s nosnou stěnou, nebo může sama sláma sloužit jako nosná konstrukce. Izolace má ve spojení s hliněnou omítkou požární odolnost až 90 minut, vyhovuje proto všem typům konstrukcí. Velmi důležité je oddělení balíků od všech zdrojů vlhkosti omítkou nebo obkladem.

Izolace z dřevitých vláken, konopí a lnu

Desky z dřevitých vláken se dají považovat za čistě ekologický materiál, při jejich výrobě je použito jen minimální množství lepidla. Mezi velkou výhodu patří mimořádně vysoká tepelná kapacita (c=2100 J/kg.K), která brání proti přehřívání v letních měsících. Desky jsou dobře paropropustné a hodnota λ_D se pohybuje v rozmezí 0,038 - 0,050 W/(m.K). Desky z dřevitých vláken se často využívají u dřevostaveb i jako pokladní vrstva pro omítku či další aplikace, jako kročejová izolace či pojistná hydroizolace.

Stejně jako u ostatních přírodních materiálů materiál nasaje a uvnitř distribuuje vlhkost. Této vlastnosti se říká sorpční schopnost. Podobné vlastnosti jako dřevitá vlákna mají také izolace z technického konopí a lnu.

<< zpět